Ahoj!
Asi po sto letech, znova.

Tak nějak mi tohle už delší dobu chybělo. Tohle prázdný okno, který můžu celý popsat. Ten prostor, kam můžu házet všechny ty svý debilní nápady, myšlenkový pochody, všelijaký výtvory a hlavně ty fotky.

Určitě to znáte, takovej ten shon, do kterýho se občas člověk dostane, a najednou nějak nejde se z něj dostat. Tak přesně to teď postihlo mě.
Hypotéka, běhání po papírech, povýšení v práci, doma to taky nebylo zrovna růžový, nová pozice, samej stres.
Na nějakou dobu jsem se tim nechala tak pohltit. Nevěděla jsem, jak z toho ven, a ani jsem nehledala žádný řešení. Prostě jsem se sebou nechala takhle "vláčet", že jsem úplně zapomněla dělat to, co mě baví. Za celý léto jsem nafotila jeden fesťák a psy na zahradě - a tím to končí.

Co mě ale dokázalo aspoň trochu udržet v klidu, bylo jakýkoliv tvoření. Ty svoje špatný nálady jsem se snažila ventilovat tím, že jsem zaměstnávala hlavu a hlavně ruce.
Přes to léto jsem zjistila, že ty moje ruce asi nebudou tak nešikovný. Pustila jsem se do věcí, který jsem měla už dlouho v hlavě, a ne a ne je zrealizovat.. Nikdy jsem si doma moc nekreslila, nikdy jsem nic extra netvořila. Proto mě celkem překvapilo, že to, co mi vznikalo pod rukama, bylo lepší, než jsem si představovala.



S T R I N G   A R T
Jako první jsem se pustila do techniky zvaný string art. Přítel miluje vlky, slavili jsme výročí a jeho svátek a už jsme měli jasno, že si budeme brát hypotéku na baráček. A tak jsem se rozhodla vytvořit něco, co ho potěší, a co bude zároveň už připravený jako dekorace do novýho.

Byla to pěkná pakárna, co vám budu povídat. Prkýnka jsem si nejdřív musela nechat nařezat, pak je natřít a spojit je v celek. Pár sprostých slov padlo. Jenže pak přišly na řadu hřebíčky. No a to byl konec.
Nadávala jsem na sebe, jak můžu mít tak pitomý nápady. Na psy, že mi neustále překáží. Znova na sebe, že se tim kladívkem prostě dokonale trefim do prstů, zatimco hřebík si poklidně odpočívá, a myslim si, že umět mluvit, tak se mi dokonale vysměje.
No, když jsem skončila svůj boj s kladivem a hřebíkama, myslela jsem, že mám vyhráno. Haha. Ani zdaleka ne. Na řadu přišel provázek, a tim jsem na nějakou chvíli byla plně rozhodnutá, že už se nikdy do ničeho nepustim!
Provázek jsem se snažila obmotávat kolem hřebíčků. Jenže to prostě asi nebyly zrovna kámoši. Provázek furt slejzal, utíkal, a ať jsem se ho snažila jakkoliv držet naplej, stejně mě vždycky převezl.
Ale co, můžu se poplácat po rameni. Dílo bylo dokonáno. Vyhrála jsem!
(Ale ne na dlouho - Asi za 14 dní jsem v tomhle stylu dělala i svatební dar. Kterej byl asi dvakrát větší a 328x horší.)


L A P A Č?
Jenže pak na mě přišla kamarádka, že prej když mi tak jde motání, jestli ji ze zbytku nějakých stužek a peříček neudělám ozdobu, něco jako lapač. Oukeeej, to bude určitě jednodušší a bude to hned hotový.
No, ani kulový. Výplet toho kruhu mi trval tak dvě hodiny, než jsem sakra přišla na to, jak to udělat. Opět mi provázek všude utíkal, nedržel napnutej. No prostě já a provázek asi nikdy bff nebudeme.
Následný namotání stužek už bylo menší zlo. Přilepení peříček zas větší, protože s lepidlem se taky nekamarádim, takže peříčka držely spíš na mě, než na lapači.
Každopádně nějak to dopadlo a s výsledkem byla dotyčná spokojená.



J Á   N E Z A V A Ř U J U
Máte doma spoustu prázdných zavařovaček, nebo jakejchkoliv jinejch skleněnejch nádob? Jo, já taky. A abych jich náhodou neměla málo, mamka mi jich ještě pár přivezla. :))
Každopádně to množství už mě v kuchyni dost deptalo, všude to překáželo. Tak jsem se jedno nudný odpoledne rozhodla, že je nějak zužitkuju. Aha, ale co s nima. V pokoji na mě nečekal nikdo jiný, než provázek. :)) Tak jsem prostě začala motat. A čmárat.
Pár takhle nazdobených sklenic jsem rozdala, pár si jich nechala a v novém pro ně musim najít vhodný místo.

Č I S T E J   P A P Í R
Jelikož teď bydlíme v mini baráčku s obr zahradou, trávila jsem veškerý možný čas se psama venku. Rozbalila jsem deku a většinou jen házela míček, prala se o klacek, cvičila a snažila se o jógu. Jednou jsem si ale vzala papír a tužku a začala čmárat. A popravdě, myslela jsem, že ty moje ruce jsou obě levý. Ale ona bude možná levá jen jedna, protože ty věci na papíře byly docela pravidelný a dalo se i k mýmu překvapení poznat, co to je. :D

N Á R A M K Y
Kdo je tak nějak mýho věku, určitě si pamatuje ty tisíckrát propíchaný kalhoty spínacím špendlíkem. Tyhle náramky byly totiž velkej hit. A kdo je nepletl, jakoby nežil. Tyhle náramky a bužírky. Jo, to byly časy. :D
A jelikož jsem v těch svých náladách našla spoustu bavlnek, zkusila jsem zas něco umotat.
No a na konec kdo jiný, než můj oblíbený provázek. ;D  ... Moc nemusim všechny ty blýskavý věci, a tak jsem si chtěla vytvořit náramek. Něco jinýho. Něco jednoduchýho. Něco přírodního.
No. a to je výsledek. :)


Co vy a váš tvořící duch?



Bože, tolikrát už jsem tu psala, jak moc fesťáky miluju. A počítám, že to ještě tolikrát napíšu. A počítám, že vám to lezlo/leze/bude lézt pěkně krkem.
Takže - Já ty fesťáky tak miluju!!

Živá hudba, spousta fajn lidí (ok, až na pár výjimek), spousta fajn aktivit a ještě větší spousta nejvíc dobrýho jídla! No to prostě nejde nemít rád.
Ale kvůli letošnímu nabitýmu létu plnýmu starostí jsem neměla vůbec čas, a tak jsem letos zatím navštívila jen Mighty Sounds v Táboře. (DÍKY, MonsterMusic!) 

Jako nevim, podle mě tenhle fesťák celkem přitvrzuje, alespoň co se hudby týče, a nemít vstup zadarmo, tak tam asi ani nejdu. I když mám ráda spoustu hudebních žánrů, hardcore k nim zrovna nepatří. Přesto jsem ale byla nesmírně šťastná za tu trochu punkrocku a skáčka. :))

Tady je něco málo z toho, co jsme já a můj foťák společně vykouzlili. 
Tohle byl fakt hroznej mazec na to, kolik tomu strejdovi mohlo bejt.. :D 

Pio Squad - kdo na nich nevyrůstal?


Naprosto úžasná byla letošní novinka - akustická stage. Stage, kde akusticky vystupovali menší i větší, domácí i zahraniční kapely, a člověk jim byl na dosah ruky. Vlastně to ani tak nebyla stage, jako spíš malý retro obýváček. Vy jste seděli na trávě, s pivem v ruce, obklopený podobně naladěnejma lidma. Před váma vám na kytaru brnkal váš oblíbenej zpěvák, kterej ještě před dvěma hodinama stál na tý obrovský stagi a vy jste tam od něj byli třicet metrů daleko. Teď sedí metr před váma a vy si s nim můžete klidně povídat. To je to ONO! :)
Atmosféra byla naprosto bombastická, počasí vyšlo, aktivit bylo fakt spousta a skvělýho jídla taky tak. A co si budeme povídat, jídlo je tam hned po hudbě to nejdůležitější.
A taky čistý Toiky. Ale to už nechám bejt. 

No a tohle? To se podržte. 
To je prosím pěkně stánek s čínskejma nudlema. A ano, je tam strejda s kytarou a mikrofonem. 
Prostě si tak jdete po areálu kolem stánků s jídlem, míjíte karavan s čínskejma nudlema a slyšíte "Bíláá pěna, lááhev orosenááá, chmelový netar já snáááám." 
Nejenom, že umí česky, ale on umí česky zpívat! Je prostě boží. ♥

No a nakonec.
Fotka, kterou se chci možná i trochu pochlubit. Jsem na ní prostě pyšná. Povedlo se mi zachytit tak neuvěřitelně kouzelnej moment! ♥
Tenhle malý muž se jmenuje Rocky Leon. Celý svoje vystoupení si připravuje přímo na pódiu. Hudbu, beat, zpěv, všechno.
Kromě toho, že je to super muzikant, je to i neuvěřitelnej pohodář, kterej dokáže rozdat radost a lásku už jen tím, že se usměje. Ikdyž má na víc, vystupuje se svým ukulele na ulicích. Dredy má asi po kolena.
A OBEJMUL MĚ!
Takže, pokud máte dobrou náladu a chcete ji ještě víc podpořit nebo se chcete jen usmát, pokud se vám něco nedaří a potřebujete rozptýlit, nebo pokud máte uplně extra špatnou náladu a potřebujete někoho/něco, co vám vyžene všechny zlý myšlenky z hlavy. - https://www.youtube.com/watch?v=Vlwfq5A1skg 

DOPORUČUJE 15 Z 10 TERAPEUTŮ. Nekecám :) (A já osobně doporučuju druhou půlku :)))

Tak jo.
Hudbě zdar. Pivu zdar. A taky dobrý náladě zdar. :)) 


Je sranda, jak si s váma občas příroda dokáže zahrávat.
A je skvělý, jak i to špatný počasí vám dokáže vytvořit úsměv na rtech.
 

Ale hezky popořádku.

Poslední dobou jsem neměla moc šťastný období - což se projevilo i na blogu. Neměla jsem náladu na nic, na žádnej z mých koníčků, na písničky, na filmy, na sebe.


Prostě na nic. 

A byla jsem sama na sebe pěkně naštvaná.. Že nemám z ničeho radost. Že se skoro ani neusměju. 

Ale to si tak jednou šlapu pěšky z práce.. A najednou začaly padat kroupy. Já, frajerka, už v jarní bundě a v keckách (tak před měsícem, kdy vysvitlo první teplý slunko, ale pořád bylo mínus stopadesát stupňů a medvědi ještě spali). A ty kroupy začaly padat ještě víc. A pak do toho začalo sněžit.

Všude kolem mě bylo vidět, jak si lidi nasazovali kapuce, zapínali bundy a schovávali se, kde mohli. A já? Já ne. Já rozepnutou bundu, rozevlátý vlasy (který se brzo změnily na styl zmoklá slepice), a takovej ten podivnej úsměv, kdy se prostě usmíváte, ale sami nevíte proč.

Řidiči v autech na mě házeli lítostivý pohledy (a věřím, že mít tak o 10 let míň, tak mi snad i zastaví, nabídnou mi bonbón a lákaj mě do auťáku pod příslibem bezpečnýho odvozu domů), chodci na mě taky házeli lítostivý pohledy a jedno dítě na mě dokonce z autobusu ukázalo fa*áče (což v tý situaci moc nedává smysl, tomu jsem se asi prostě jen nelíbila.) Ale já měla prostě takovou podivnou radost.


R A D O S T .

Člověk si kolikrát ani neuvědomí, jak vzácnej je to pocit. 
Jak málo občas radost dostává, a jak málo jí kolikrát dokáže darovat.  
A jak málo vlastně stačí, abyste někomu (i sobě) vykouzlili úsměv na tváři.

Nedávno jsem na Facebookovou stránku (KLIK) psala příspěvek o tom, jak mi v práci udělal radost jeden (pohádkovej) dědeček.
Mám tam ale všehovšudy 8 lidí, takže bych ho ráda napsala i sem:

"Ať byl dnešek sebehorší, mám pocit, že končit bude skvěle.

Od rána na mě byl v práci každej protivnej, vylejval si na mě mindráky.. Asi nějaký erupce na Slunci, nebo co.

Jenže pak přišel starší pán s menší prosbou, já mu pomohla a vypadlo z něj: "Děkuju vám slečno, pěkný den. Jo! A máte moc krásný oči.

Takže až budete dneska mluvit s prodavačkou, pošťačkou, bankéřkou, pojišťovačkou, řidičkou a kymkoliv jinym, tak jim taky něco pochvalte, ať maj lepší den!"

Jinej den mi jinej dědeček přinesl sněženku.
A jinej zase čokoládu.
(Sakra, vypadá to, že se těm dědečkům nějak líbim.)


Nebojte se rozdávat radost.
A už vůbec se nebojte jí dávat i sami sobě. Protože kdo jinej vás může udělat nejšťastnější, než vy sami.

A vůbec, zkuste hledat radost i v tom, co vás obvykle neuvěřitelně štve. Ať už je to počasí, jakákoliv činnost, nebo povinnost. A nebo třeba člověk. :)

Michelle ♥






K Velikonocům jednoznačně patří všelijaký zdobení a malování vajíček a já tuhle tradici rozhodně nezatracuju. Jen mám pocit, že mě tak nějak ta obyčejná výzdoba plná kýčovitých zajíčků a kuřátek už  krapet nudí, a tak jsem zapátrala po originálnějších nápadech na velikonoční výzdobu. :)


R O Z T O M I L É   S K L E N I C E

Máte rádi takový ty gumový cukrátka v podobě vajíček? Já teda ne, jsou na mě příšerně sladký. :D
Ale jsou roztomilý, to jo.

Takže, kdo by si chtěl udělat takovou krásnou sklenici plnou krásnejch (ale ošklivejch) vajíčkovejch bonbonů, bude potřebovat:
• sklenici
• ošklivý bonbony
• vytištěný a vystřižený obrys zajíčka, vajíčka, kuřátka nebo zajíčkový/kuřátkový samolepky

Postup je jednoduchý - nalepit samolepku, natřít sklenici, nechat zaschnout, sundat samolepku, dozdobit. A tradá :)
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
(Zdroj: https://www.popsugar.com/smart-living/
photo-gallery/31024252/image/31024256/Paint-Chip-Garland)

G I R L A N D A   N . 1


Jsem často dost velký lenoch, takže nápady, co hledám, musí být většinou dost jednoduchý, aby mě neodradily.
A myslim, že nic jednoduššího, než tohle, asi najít nedokážu.
Prostě vystřihnout vajíčka z barevnýho papíru, udělat do do nich dírky a dírkama provlíknout  provázek.


Ale nebudeme naivní. I pro spoustu dospělých je kolikrát dost obtížný nakreslit pravidelný kolečko, nebo vajíčko, natož ho vystřihnout. A nezranit se u toho.










----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
(Zdroj: http://blogg.skonahem.com/hemmamedhelena
/2015/03/21/paskpyssel-sota-fagelbon-att-hanga-i-paskriset)/

Z Á V Ě S N Á   D E K O R A C E 


Tohle mi přijde asi jako ta nejroztomilejší dekorace pod sluncem!

Žádná přehnaná žlutá barva, žádná uměla tráva, žádný vycpaný kuřátka a stejně to vypadá velikonočně jak nic na světe!

Návod z webu je v (asi) finštině, takže nerozumim ani čárku, ale díky bohu - jsou tam obrázky! :D

A postup?
• vyfouknout vajíčko (šikovní už to umí, méně šikovní si najdou návod a ti nejméně šikovní řeknou mamince:)))
• z boku vajíčka udělat dírku, kterou pak zvětšíme
• dírku vystlat a vyzdobit




----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

G I R L A N D A   N . 2

(Zdroj: http://www.createcraftlove.com/bunny-pom-pom-garland/)
A další roztomilá girlanda.
Protože roztomilejch věcí není nikdy dost. A protože girland taky neni nikdy dost. A protože bambulky.

Tohle zařazuju záměrně na konec, protože ikdyž to tak možná nevypadá, je to z těhle všech věcí ta nejsložitější.

Taky jste na základce o výtvarce museli vyrábět bambulky? My jo, asi jednou. A tak moc mě to nebavilo, že jsem to už v životě nedělala.
Každopádně to bylo špatně. Protože teď si kvůli tomu nepamatuju, jak že se to vlastně dělá.

Ale pokud jste šikovnější, než já, a nebo máte lepšího pamatováka. A nebo prostě nejste líný a vygooglíte si to, tak si vyrobte bambulku. Pak na ní tavnou pistolí přilípněte ouška vystřižený ze čtvrtky, filcu, nebo jinýho rovnýho, pevnějšího materiálu a pak to pomocí jehly a provázku celý spojte. :))

No, a pokud jste nejšikovnější, tak si můžete vyrobit všechno najednou a nejlíp třeba dvakrát. Pro mě. :))
Tak pac a pusu, výzdobě zdar.



Je to už nějakej ten pátek, co přestalo období "Ráno je mi zima, tak se radši nabalim. A co, že mi odpoledne bude horko.." a naopak tu máme to proč-je-mi-furt-taková-zima období. Ten čas, který je sice plný sluníčkovejch článků o vánocích, skořici, svetrech a horký čokoládě, ale nikdo už se nezmiňuje o těch nechutnejch změnách počasí kdy ráno prší, dopoledne sněží, odpoledne mrzne a večer se kloužete po zadku. A navíc, ať je jakákoliv část dne, tak je prostě zima.
A to mě štve.

Každopádně já tu mám ještě pár fotek z podzimu, který se sice dostaly na facebook, i instagram, ale tady na blogu to má stejně vždycky největší sledovanost. (Nechápu.)
Ať se líbí. :)

Za jakoukoliv odezvu tisíckrát díky!



Sice jsem dneska chtěla vydat úplně jiný článek, ale tohle, co se mi dneska stalo, to prostě musim vypustit do světa.

Nevíte někdo, jestli mají dneska Bradavice nějaký výročí, někdo z kouzelníků má narozeniny, nebo banda smrtijedů vyhrála v našich volbách? Protože dneska se to prostě Potterem kolem mě jen hemží.
Možná mi jen vesmír dává najevo, že se konečně objeví ten přijímací dopis.
Výsledek obrázku
(Zdroj: http://myhomedecorideas.xyz/) 
RÁNO
Momentálně pracuju v hypermarketu. Kromě jídla a lubrikantů tu samozřejmě prodáváme i nepotravinový zboží - hrnce, pánvičky, hračky a knížky. 
Hned ráno jsem šla do skladu do kanclu pro nějaký papíry. Vejdu a zaseknu se, protože vidim, že u stolu mýho manažera jsou čtyři kolegové z různých oddělení a tak divně se chovaj. Kolektiv jsme poměrně mladej, cca 20-25 let, takže si prostě představte tři mladý cácory a jednoho zajíce, jak do něčeho společně čumí, něco říkaj a divně se hejbou.
V tu chvíli, kdy jsem vlezla dovnitř se na mě všichni otočili a začali se smát. Tak jsem si říkala, jestli jsem debil já nebo oni.
Oni se ale pak trošku rozestoupili a já na stole uviděla papírovou bednu plnou ňákejch žlutejch věcí a kolega jednu z těch žlutejch věcí držel v ruce. Byla to knížka.
A ano, uhádli jste. Byl to novej Potter ♥♥ (a ano, teprv teď přišel k nám do prodeje. a ano, ty čtyři pošuci si prostě v pracovní době rozdělili role a "hráli" tam divadýlko)

DOPOLEDNE
Jak už jsem řekla, pracuju v krámu. Takže denně vidim stovky lidí. A ikdyž jsme malý a zaostalý město, už asi třikrát se mi poštěstilo slyšet, jak rodič na svý dítě řve nečeský jméno - jednou to byl James, pak to byla Mia a dneska? Dneska si tak stojim v uličce s hračkama, kde se toulá malej klučík. Přijde za nim (asi) taťka a vypadne z něj. "Nech to Harry, nebo se bude pani prodavačka zlobit, že jí tu děláš bordel." .. V tu chvíli jsem si spíš vzpomněla na Marva ze Sám doma a jeho "Harry! Jdu do baráku!" .. ale teď večer si říkám, že to prostě byl jednoznačně malej Potter bez jizvy.

ODPOLEDNE
Tim ale bradavický náznaky nekončily.

Cesta z práce byla klasicky pěšky. Nesu si tak tu tašku s nákupem, zadumaná, čumim do země. Když v tom přijdu na přechod, čekám, až mě ňákej šmoula pustí a najednou si to kolem mě prosviští červený auto s nápisem LUMOS.
Haha, tma sice ještě nebyla, ale reklama dobrá. Kdo by neznal to rozsvicející kouzlo.

Teď mě tak napadl fakt dobrej nápad. Jestli si třeba někdy já nebo někdo z blízkých otevře obchod se svítidlama (což asi nehrozí), musim mu vnutit název obchodu LUMOS MAXIMA :))

No a pak se stala ta největší pecka.
Všichni známe Dobbyho, že jo ?

Všichni jsme mu přáli, když dostal ponožku a osvobodil se.
Hah, tak se koukněte, co mi dneska přistálo na facebooku ve zprávách. :))
Já si z něj udělala trošku srandu, ale kdo máte větší soucit, najděte si ho a ty ponožky mu pošlete, prosim.


Fakt by mě zajímalo, jestli jsem dneska prostě jen moc velkej blázen a snílek, nebo mi chtěl jen vesmír naznačit, že dopis pro mě už je na cestě ♥♥ (trošku pozdě, ale přece!).
 Každopádně vyjít teď ven a vidět třeba bílou sovu, klofana nebo testrála (toho bych vlastně neviděla) tak asi na místě umřu.

Oukej, tak snad už příště normálnější článek. :))
Michelle


Jak to tak na podzim bývá, kromě šílenství okolo pumpkin spiced latte a svíček od Yankee Candle propukne taky jedná taková mánie kolem dýní.

Jako barbar se veřejně přiznávám, že jsem ani jednu z těch tří věcí zatím neochutnala ani neovoněla. 

Co ale dělám ráda každý rok je zdobení domácnosti. To vlastně dělám pořád, ale co. 

A tak jsem při pravidelnym projíždění internetu narazila na zajímavý nápady, o který bych se s váma chtěla podělit. :))

Vydlabávání dýní zná každej ňouma. Co takhle s ní letos naložit trošku jinak? :))
Vyrob si...
1. ...SVÍCEN
pumpkin lanterns DIY | designlovefest
(Zdroj: http://www.designlovefest.com/2015/10/make-it-pumpkin-lanterns
Stačí dýni vydlabat, tak jako je zvykem, ale místo vyřezávání strašidelnejch obličejů do ní prostě jen vyvrtejte díry podle libosti.
Pak už stačí jen vložit svíčku :)
(Podrobnější návod ve zdroji obrázku :))

2. ...BASIC DEKORACI
Paint splattered pumpkins DIY
(Zdroj: http://www.homeyohmy.com/diy-paint-splattered-pumpkins/)
Protože "bejzyk" teď prostě frčí. To nepopřeš.
Všichni maj bílej Iphone, bílej pokoj, bílej nábytek, bílý trička a bílý nehty. A občas i vybíleno v hlavě. Tak proč nemít vybílenou dýní? :))

Návod není potřeba. Myslim.

Ale protože vás mám ráda, tak ho sem napíšu.

Krok 1: Kupte dýni.
Krok 2: Přineste dýni k sobě domů. (jiný místo se nepřipouští - vyjma mého domu:))
Krok 3: Nabarvěte dýni na bílo. Vhodná je i jakákoliv jiná barva, ale musí být bejzyk. Nějaká lososová, meruňková nebo mint. Co na tom, že moc lidí neví, jak taková barva vlastně vypadá.  Barvu pak nechte zaschnout.
Krok 4: Vezměte štětec, kontrastní barvu k té podkladové a udělejte nepořádek. Co nepořádek, pořádnej bordel!
Krok 5: Vystavte si tu bílou dýni někam k bílý zdi, ať je pořádně vidět!

3. ...BAREVNOU DEKORACI
(..proč se mi nejvíc líbí věci, u kterejch se člověk může pořádně zaprasit? :))
Who says Halloween has to be black and orange? These rainbow melted crayon pumpkins are so pretty. Perfect for the season!

Tahle dekorace mi přijde extra super roztomilá, ikdyž na ní nic moc roztomilýho neni. Vlastně by se mi ani do interiéru nehodila, a samotná výroba určitě nedopadne jako na obrázku, ale obrázek je to prostě fajn :))

Podrobnější návod najdete na webu DREAM A LITTLE BIGGER, ze kterého taky obrázek pochází . :))
Jen se musíte potrápit s angličtinou.

4. ...HRNEČEK NA HORKOU ČOKOLÁDU
DIY Jack Skellington Mug! Too Cute!!:
(Zdroj: https://cz.pinterest.com/pin/572027590154284061/)
Ne, rozhodně do toho hrnečku nesmíš dát nic jinčího, kromě horký čokolády! Šlehačka na ní totiž udělá Jacku Skellingtonovi parádní hřívu :))

K výrobě týhle srandy postačí bílý hrníček a černý fix na keramiku. Osobně tyhle fixy nakupuju nejradši v Nanu Nana - to mi připomíná - nebudete tam mít někdo z vás cestu? :)) Zásoby mi došly a nejbližší mám tak 120km :D štědře se odměníím :)

Hrneček vždycky musíte odmastit, aby na něj fix líp chytal. Pak už stačí mít jen šikovný ruce, fantazii nebo předlohu a jedem :)) když něco zkazíte nebo někde přetáhnete, nemusíte zoufat, vodou nebo odlakovačem čáru smáznete a jedete dál.


Pak už stačí hrnek nechat zaschnout a v případě zapékací fixy ještě zapéct. :))

A hurá na čokoládu!

5. ...DEKORACI Z DRÁTKU
DIY Wire Fall Leaves  12
(Zdroj: http://ohsobeautifulpaper.com/2014/11/diy-wire-leaf-fall-table-decor/)
Jeden z těch jednodušších návodů, který ve finále u mě skončí katastroficky. :))

Postačí vám k tomu drátek, kleštičky a předloha.
A nebo pokud jste dost šikovní, to zkuste bez předlohy. Stačí si vytisknout/představit motiv, ustřihnout drátek a pak drátek pomalu tvarovat. Chce to motiv, kde vám stačí jet "jedním tahem", jinak byste museli drátek na sebe různě navazovat a to už by nevypadalo tak hezky.

Až budete hotový, drátek na konci jen zamotáte. :))

.. A JEDNA KRAVINKA NA ZÁVĚR
Pumpkin Tic Tac Toe
(Zdroj: http://www.blueistyleblog.com/2014/09/PumpkinTicTacToe.html)
Všichni moc dobře známe piškvorky, žee?? :))
Tyhle se sice nedají hrát při hodině pod lavicí (ikdyž i takový umělci by se našli..), ale jsou prostě super! :D

Osobně bych nejradši vytvořila všechno, na co přijdu. Ale kdo by to pak skladoval.
Navíc se budeme nejspíš (doufám!) znovu stěhovat, a tak si nějaký vyrábění dekorací a blbinek nechám asi až na to vánoční období.

Ale vy vyrábějte a tvořte!
Proč?
Protože to posiluje ducha. Nebo jakýho ďasa. Prostě je to super odreagování a lepší než civět do zdi :))

Tak zase páčko,
Michelle ♥